6. turnaj: Konečně zase v Praze

Na další porci zápasů jsme se po dlouhé době a letos už naposledy sešli v Praze na Děkance. Teda sešli. Někteří s tím měli trošku menší problémy, ale nebudeme to tady rozebírat do detailu. 🙂 Po předešlém neúspěšném turnaji již bylo hodně zapotřebí bodovat, ale opět nouzově poslepovaná obrana a malý počet hráčů v prvním zápase nám příliš nepomohli.

Inseminátors – SKP Olympia Kutná Hora B 3:7

V menším počtu hráčů a navíc proti kandidátovi na postup jsme zvolili opatrnou taktiku, kdy jsme na soupeře hlavně vyčkávali a chtěli se spolehnout na brejky. Část první třetiny jsme s Olympií drželi krok a vypracovali si také několik nadějných šancí. Ke konci třetiny už však tlak sílil a první přestávka pro nás bylo vysvobozením. Za stav 0:0 jsme mohli být po první třetině rádi. Do kolen nás poslalo dvojí vyloučení těsně před koncem první části. Soupeř měl o přestávce čas si skoro minutu a půl dlouhou přesilovku proti třem připravit a využil toho hned po 16 vteřinách. Ve druhé třetině jsme inkasovali ještě jednou z přesilovky a protihráče to dostalo do pohody. V první třetině měli spoustu nedotažených akcí, ale ve druhé už byli mnohem nebezpečnější. Samozřejmě měli i více prostoru, protože jsme se již museli tlačit i více do útoku. Druhá třetina skončila tím nejhorším možným způsobem a prohrávali jsme 0:5. Řekli jsme si, že vyhrajeme aspoň třetí třetinu a to jsme těsně splnili.
První gól jsme dali v úvodu poslední části a stačili přidat další dva, ale na velké zdramatizování zápasu jsme se již nezmohli. Utkání skončilo gólem do naší prázdné brány po mojí ztrátě koncentrace a laciném odevzdání míčku.

IBK Tajula – Inseminátors 5:5

S Tajulou šlo o odvetu prohry s prvního turnaje na Ruzyni. Do zápasu jsme šli posíleni o Tomáše Dupala a Jebana a oba ihned utvořili obrannou dvojici. Obranu jsme tak měli do dalšího zápasu lépe vyztuženou. Sice jsme obdrželi gól hned v první minutě, ale to nebyl Tomáš s Jebanem na hřišti. 🙂 V utkání jsme byli výjimečně méně faulujícím týmem a doufám, že i ostatní si všimli, jak se nám hned hrálo lépe, když se standardky rozehrávali na bránu soupeře a ne na naší. Skóre jsme otočili ještě v první třetině na 2:1. Zkraje druhé třetiny jsme šťastným odrazem v přesilovce odskočili na rozdíl dvou branek. Pak ale přišla naše slabší chvíle a tři rychlé obdržené branky a soupeř se ujal vedení 4:3. Ještě do konce druhé třetiny napravil vyrovnáním Valentýn svoji chybu, která vedla k předchozímu gólu Tajuli a před poslední třetinou bylo tedy vše otevřené. V té jsme se ujali vedení přesilovkovým gólem. Šance se vytvářely stále na obou stranách, ale bohužel remízu stvrdil brankou 5. hráč celkového bodování a završil proti nám oficiální hattrick. Já mám bohužel neoficiální. 🙂

Malé egoistické rýpnutí: Jelikož mi přišlo, že letos asi zvětšili brány (rozuměj do výšky) a dal jsem nějak moc gólů, tak jsem se hrabal i v historických statistikách (opravdu jsem nikdy tolik gólu nedal 🙂 ) a zjistil jsem, že jsem letos druhý v týmovém bodování! No co to je?! 🙂 Útočníci, to musíte přece napravit! Já mám teď novou hokejku a s tou to vypadá, že budou přízemní střely…možná…

Autor: Filip Cajthaml

Příspěvek byl publikován v rubrice liga se štítky a jeho autorem je David Cajthaml. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *